Španělská hra: 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5

Nejčastější pokračování:

- 3...d6 (varianta A)

- 3...Jf6 (varianta B)

- 3...f5 (varianta C)

- 3...Sc5 (varianta D)

- 3...Jd4 (varianta E)

- 3...a6 4.Sxc6 (varianta F)

- 3...a6 4.Sa4 Jf6 5.d4 (varianta G)

- 3...a6 4.Sa4 Jf6 5.d3 (varianta H)

- 3...a6 4.Sa4 Jf6 5.0-0 Jxe4 (varianta I)

- 3...a6 4.Sa4 Jf6 5.0–0 Se7 6.Ve1 b5 7.Sb3 0–0 8.c3 d5 (varianta J)

- 3...a6 4.Sa4 Jf6 5.0–0 Se7 6.Ve1 b5 7.Sb3 d6 8.c3 0–0 9.h3 Sb7 (varianta K)

- 3...a6 4.Sa4 Jf6 5.0–0 Se7 6.Ve1 b5 7.Sb3 d6 8.c3 0–0 9.h3 Ja5 (varianta L)

- 3...a6 4.Sa4 Jf6 5.0–0 Se7 6.Ve1 b5 7.Sb3 d6 8.c3 0–0 9.h3 Jb8 (varianta M)

Varianta A: 3...d6

Systémy s tahem 3...d6 jsou nazývány Steinitzovou obranou na památku prvního mistra světa a pražského rodáka Wilhelma Steinitze.

Obecně je považována za pevnou, ale pasivní obranu, proto se v partiích nejlepších světových hráčů téměř nevyskytuje.

Varianta B: 3...Jf6

Berlínská obrana. Velkou pozornost ale na sebe upoutala v roce 2000, kde se stala hlavní zbraní Kramnika v zápase s Kasparovem o titul mistra světa.

Obvykle se v Berlínské obraně rychle vymění dámy (4.0-0 Jxe4 5.d4 Jd6 6.Sxc6 dxc6 7.dxe5 Jf5 8.Dxd8+ Kxd8) a hra rychle přejde do koncovky, kde má černý za dvojpěšce a krále bez rošády dvojici střelců.

Varianta C: 3...f5

Jänischův gambit (nebo také Schliemann-Jänischův gambit). Tento ostrý tah použil poprvé Carl Jänisch již v roce 1847.

Černý útočí na královském křídle často za cenu oběti jednoho nebo dvou pěšců.

Varianta je považována za dobrou útočnou zbraň, ale proti silnému a připravenému soupeři je velmi riskantní.

Varianta D: 3...Sc5

Klasická obrana nebo také Cordelův systém, jedna z nejstarších obran Španělské hry, hrával takto i bývalý mistr světa Boris Spasskij.

Černý rychle vyvíjí střelce na „přirozené“ pole c5, bílý ale po c2-c3 a d2-d4 donutí střelce k ústupu a získá tempo a silný střed.

Varianta E: 3...Jd4

Birdova obrana. Černý chce vyměnit jednu lehkou figuru a tím zjednodušit hru, smiřuje se ale s pozičními nevýhodami.

Nejlepší odpovědí je 4.Jxd4 (dobré je i 4.Sc4) 4...exd4 5.0-0 c6 6.Sc4 Jf6 7.Ve1 d6 8.c3 dxc3 9.Jxc3 s dalším d2-d4, kde bílý díky lepšímu centru stojí o trochu lépe.

Varianta F: 3...a6 4.Sxc6

Výměnný systém. Za bílého není dobré brát pěšce 4...dxc6 5.Jxe5, protože černý po 5...Dd4 získá pěšce zpět a stojí dobře.

Bílý má možnost hrát 5.d4 cxd4 6.Dxd4 Dxd4 7.Jxd4 s přibližně vyrovnanou pozicí, nebo 5.0-0, na což černý může hrát 5...Sg4, 5...f6 nebo 5...Dd6, ve všech případech s rovnou hrou.

Varianta G: 3...a6 4.Sa4 Jf6 5.d4

Nenáročný Barryho systém, se v partiích špičkových hráčům téměř nevyskytuje, ale na nižších výkonnostních stupních je poměrně využívaný.

Po 5...exd4 6.0-0 Se7 7.e5 (nebo 7.Ve1 0-0 8.e5 Je8 s dalším d7-d6, kde černý stojí dobře) 7...Je4 8.Jxd4 s vyrovnanými šancemi.

Varianta H: 3...a6 4.Sa4 Jf6 5.d3

Anderssenův systém. Nenáročný tah, bílý si nečiní ambice získat ze zahájení výhodu, odkládá boj o výhodu na střední hry.

Ale občas je použit i hráči ze současné světové špičky včetně Magnuse Carlsena.

Černý má kromě „normálního“ 5...d6 může také 5...b5 6.Sb3 Se7 7.a4 Sb7 s rovnou hrou.

Varianta I: 3...a6 4.Sa4 Jf6 5.0-0 Jxe4

Tah 5.0-0 je hlavní, tisíci partiemi ověřenou, variantou, po čemž má černý dvě hlavní možnosti, otevřený systém 5...Jxe4 nebo nejčastěji 5...Se7 (zavřená varianta).

V otevřeném systému 5...Jxe4 černý bere centrálního pěšce a otvírá tak pozici. Hra nejčastěji pokračuje 6.d4 b5 7.Sb3 d5 8.dxe5 Se6 s oboustrannými šancemi.

Varianta J: 3...a6 4.Sa4 Jf6 5.0-0 Se7 6.Ve1 b5 7.Sb3 0-0 8.c3 d5

Marshallův útok podle amerického velmistra Franka Jamese Marshalla, který tah 8...d5 použil již v roce 1917.

Jedná se o nebezpečný gambit, kdy černý obětovává pěšce za dlouhodobou iniciativu a útočné možnosti proti bílému králi.

Tento agresivní postup získal mezi hráči tisíce příznivců po celém světě, včetně těch z absolutní světové špičky.

Varianta K: 3...a6 4.Sa4 Jf6 5.0–0 Se7 6.Ve1 b5 7.Sb3 d6 8.c3 0–0 9.h3 Sb7

Zajcevova varianta. Dosavadní vrchol popularity této varianty byl v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století, kdy byla varianta použita v zápasech o mistra světa mezi Kasparovem a Karpovem, dnes se ale téměř nehraje.

Možné pokračování je 10.d4 Ve8 11.Jbd2 Sf8 12.a4 h6 s vyrovnanými možnostmi obou stran.

Varianta L: 3...a6 4.Sa4 Jf6 5.0-0 Se7 6.Ve1 b5 7.Sb3 d6 8.c3 0-0 9.h3 Ja5

Čigorinova varianta. Další ze systémů Španělské hry, který si udržuje desítky let stále značnou oblibu, je jednou z nejhranějších variant šachu všech dob.

Plánem černého jsou tahy c5, Dc7, bílý volí mezi tahy d3 a d4, typickým manévrem je Jb1-d2-f1.

Varianta M: 3...a6 4.Sa4 Jf6 5.0-0 Se7 6.Ve1 b5 7.Sb3 d6 8.c3 0-0 9.h3 Jb8

Breyerův systém. Originální myšlenka návratu jezdce na jeho počáteční pole, spojená s jeho následným přesunem na d7 a rychlým postupem c pěšce platí i dnes za dobrou možnost, i když její obliba není momentálně tak vysoká, jako před dvaceti lety.

Tento systém používal ve svých začátcích i současný mistr světa Magnus Carlsen.