Diagram 1: Blízká opozice
Takto vypadá postavení králů v blízké opozici.
Králové stojí přímo naproti sobě na stejném sloupci. Mezi nimi je jedno jediné pole, takže ani jeden z králů nemůže postoupit v před. Oba králové stojí na stejné barvě polí.
Jedná se o základní a nejčastější druh opozice.
Diagram 2: Využití blízké opozice
Blízká opozice se nejčastěji využívá v pěšcových koncovkách.
Po jejím dosažení nemůže ani jeden král postoupit vpřed - hráč, který pak bude na tahu, musí z opozice ustoupit (pokud nemá jiný možný tah pěšci) a soupeřovu králi uvolní cestu dopředu.
V pozici na diagramu bílý dosáhne blízké opozice 1.Kd4. Černý je v nevýhodě tahu a musí ustoupit dozadu nebo stranou, například 1...Ke6. Po 2.Kc5 bílý získá soupeřovy pěšce a vyhraje.
Diagram 3: Manévr s opozicí
V některých pozicích nejde opozici dosáhnout přímočarým postupem.
Kdyby bílý nyní zahrál špatné 1.Kg5, opozici by tahem 1...Kg7 dosáhl černý a partie by skončila remízou.
Místo toho bílý využije jednoduchý manévr 1.Kh5 (hrozí obsadit mezní pole h6) a po 1...Kg7 vstoupí do opozice 2.Kg5. Černý král musí ustoupit a bílý vyhraje.
Diagram 4: Využití opozice při matování
Opozice má velký význam i při matování samotného krále různými figurami, například věží.
V naší pozici bílý nepůjde do opozice 1.Kg6, protože by černý král z opozice unikl 1...Kf8. Ale místo toho zahraje 1.Kf6, čímž si černému králi nadběhne.
Černý půjde 1...Kh8 (nebo 1...Kf8 2.Ka8 mat) a po 2.Kg6 už černý musí do opozice, která se mu stane osudnou: 2...Kg8 3.Va8 mat.
Diagram 5: Vzdálená opozice
Vzdálená opozice je takový typ opozice, při které jsou mezi oběma králi tři pole. Oba králové samozřejmě stojí na stejné barvě polí, tak jako při opozici blízké.
Význam vzdálené opozice je především v tom, že po přiblížení králů z ní vznikne opozice blízká.
Situaci na šachovnici bílý zachrání vstoupením do vzdálené opozice 1.Kg2 a po 1...Kg5 (nebo 1...Kf6 2.Kf2 - znovu vzdálená opozice) vstoupí do blízké opozice 2.Kg3 a partie skončí remízou.
Diagram 6: Šikmá opozice
Také při šikmé opozici je mezi oběma králi jedno volné pole. Ale králové tentokrát nejsou na stejném sloupci, ale na jedné diagonále.
Také význam šikmé opozice spočívá především v tom, že z ní zpravidla vzniká opozice blízká.
V naší pozici bílý vstoupí do šikmé opozice tahem 1.Kc5 a hrozí vstoupit králem na c6. Černý se brání 1...Kd7 a bílý vstoupí do blízké opozice 2.Kd5. Dále například 2...Kc7 3.Ke6 Kd8 4.Kd6 Kc8 5.Ke7 Kc7 6.d5 a bílý vyhraje.
Diagram 7: Horizontální opozice
Opozice nemusí být jen při postavení králů na stejném sloupci, ale také na stejné řadě. V naší pozici bílý nesmí pustit černého krále na c1 ani na c2. Například po 1.Kb4 Kc2 2.Kxb5 Kxc3 3.Kc5 d4 by černý vyhrál.
Místo toho vstoupí do horizontální opozice tahem 1.Kb2 a černého krále už dál nepustí. Po 1...Kd3 2.Kb3 Kd2 3.Kb2 Kd1 4.Kb1 může černý zkusit například 4...Ke2. V takovém případě bílého zachrání vzdálená horizontální opozice 5.Ka2 (ale nestačilo by 5.Kc2) a partie skončí remízou.
Diagram 8: Opozice může být nevýhodná
V některých pozicích není výhodné vstoupit do opozice.
Například v našem postavení by 1.Kg7 vedlo po 1...Ke8 2.f5 gxf5 3.gxf5 Ke7 pouze k remíze (nejde 4.f6+ pro 4...Ke6 a černý dokonce vyhraje).
Bílý však zahraje správné 1.Kg8 Ke8 2.Kg7 Ke7 a nyní se opozice ukáže jako nevýhodná: 3.f5 gxf5 4.gxf5 Ke8 5.f6 a bílý vyhraje.
Šachové testy:
Naučit se víc o Opozici:
M.Beil: Tři části šachové partie
P.Herejk: Metodická příručka pro učitele a trenéry šachu
P.Herejk: Sbírka šachových úloh
M.Beil: Šachová cvičebnice 3. díl
M.Beil: Šachová cvičebnice 5. díl
M.Beil: Šachová cvičebnice 6. díl
M.Beil: Šachová cvičebnice 7. díl
R.Biolek: Koncovky - základní kurz
R.Biolek: Koncovky II
R.Biolek: Cvičebnice koncovek
L.Pachman: Šachové koncovky v praxi
F.Pithart: Šachové koncovky
P.Herejk: Základní výcvik začátečníků na webu ŠSČR
Související témata:
Odkazy:
(autor: Martin Beil, stav: hotovo)